# Cestování
Ditmen · 22. 4. 2022

Velikonoční Korfu aneb poznej ostrov ve 3 dnech

Ostrov skvělého jídla s nespočtem přírodních útvarů ☀️

Velikonoce za rohem, tak proč nevyužít volna a nevytáhnout rodiče za teplem na dobrodružství.

Nejvýhodnější letenky jsme sehnali z Krakowa, kde jsme i za pusu koupili parkování, z parkoviště jezdil bezplatný odvoz na letiště. Odbavili jsme se a hurá na výlet.

Na Korfu jsme přiletěli v pátek na čas kolem poledne a příjemně nás překvapila místní teplota. Vzhledem k tomu, že předpověď nebyla moc slibná a mělo být celý pobyt pod mrakem nebo pršet.

Ubytování na 3 noci jsme měli již objednané v apartmánu Rosa Bianca za skvělou cenu. Ideální ubytko pro 3 páry – společný obývák s kuchyní, 3 ložnice s manželskýma postelema a vše v rodinném domku kousek od letiště s parkovacím místem.

Na letišti jsme hledali taxíky (15 EUR/taxi) a místním taxikařským folklórem je černý naleštěný Mercedes z roku raz dva. Jiný taxík zde nepotkáte. Lidi, kteří nemají ponětí o autech - jako jsem já – mají tedy pocit, že jedou v super luxusní limuzíně :).

Jelikož jsme měli auto objednané až od soboty, tak jsme se po ubytování vydali prozkoumat centrum hlavního města Kerkyry. Jelikož jsme byli ubytovaní 3 km od centra, tak jsme se rozhodli využít místní MHD. Bylo celkem obtížné se zorientovat, co kam jede, protože nikde nebylo uvedené centrum, ale jen různé nic nevypovídající řecké názvy. Nicméně nějak jsme se dopátrali, který autobus jede do centra, měl jet za 15 min. Čekali jsme tedy 15 min, abychom při nástupu zjistili, že bez roušky nás tam nepustí. Takže zpátky na ubytko pro roušky a čekat dalších 15 min :). Cena busu 1,20 EUR/osoba. Dojeli jsme do centra, kde nás autobus vyhodil přímo na začátku hlavního bulváru.

Město vůbec nevypadalo jako mimo sezónu, doprava hustá, že se nedalo ani přejít silnici, všude plné ulice lidí a všechny obchody, i se suvenýry, otevřené. V centru jsme si našli příjemnou hospůdku na menším náměstíčku, které obklopovaly polozbořené, ale stylové, domy. Nejlepší na cestování ve více lidech je ochutnávání jídla. Každý si dá něco jiného a pak talíře kolují :). I nyní tomu nebylo jinak, přístály před námi mořské plody, ryby, hovězí, pizza s fetou..paráda. Cesta byla dlouhá, tak jsme po večeři ještě prošli město a vydali se na náročnou misi – najít zastávku s busem, který by nás dovezl domů. To se nám samozřejmě nepodařilo, tak jsme šli cca 25 min pěšky. Večer ještě místní vínko a spát, aby byla energie na další den a prozkoumávání ostrova.

V sobotu ráno brzký budíček, do pekárny pro pečivo a na letiště pro auto. Auto jsme měli domluvené v půjčovně Corfu Explore Car Hire. Jelikož nás bylo 6, tak jsme potřebovali větší auto - Peugeot Teppe – určitě lepší než dodávka, s tou by se nedalo v úzkých uličkách vytočit nebo vyhnout. Náš termín byl také výhodou, jelikož ceny aut (60 EUR/den) nebyly ještě tak nastřelené a délka pronájmu auta byla ze strany půjčovny velmi flexibilní. Také výhoda, že půjčovna nechce žádný deposit, tedy nemusíte být vlastníkem ani kreditní karty. Benzín se rovněž neřeší, rozhodně to nefunguje plná-plná.

Po snídani jsme vyrazili na okruh přes severní část ostrova.  Náš první cíl byla pevnost Angelokastro na západním pobřeží – na pevnost od auta asi 10 min do kopce. Z pevnosti jsou nádherné výhledy na Paleokastritsu a útesy vyčnívající z moře. Mimo sezónu se zde nevybírá vstupné. U parkoviště je sympatický obchůdek se suvenýry, kde jsme poprvé ochutnali marmeládu z oliv.

Dalším cílem, rovněž na západním pobřeží, bylo Porto Timoni beach. Asi nejznámější fotogenický útvar na ostrově – poloostrůvek s dvěma nádhernými plážemi. Zaparkovat musíte už ve vesničce Afionas a budete rádi, když i mimo sezónu najdete bezplatné parkování. Výborný oběd, mix gril pro 6 osob, nám uvařili v restauraci The Grill. Před námi byly 2 km prudšího klesání na pověstnou pláž. Někdo by řekl, že ještě na koupání nebylo, ale mamka vleze do všeho, tak přece ji v tom nenechám :). Po koupačce jsme zahájili zpáteční výstup, při kterém někteří z nás málem vypustili duši :).

Kam jinam se vydat dál než na severní pobřeží do Sidari, kde leží proslulý Canal d'Amour, o kterém tradují lásky plné pověsti. Zajímavé skalní/písečné útvary byly opravdu fotogenické, ale samotná pláž Canal d'Amour nás lehce zklamala, jelikož byla obklopena odpadkama – jediná nevýhoda mimo sezónu. V Sidari jsme ještě navštívili plážový Ice House, kde jsme doplnili cukry a vydali se směr poslední sobotní zastávku.

Poslední zastávkou nemohlo být nic jiného než nejvyšší hora ostrova Pantokrator (917 m n.m.). Cesta nahoru byla dlouhá plná serpentýn, ale stálo to za to. Normálně je na vrcholku otevřená kavárna, ale tím, že jsme přijeli už celkem pozdě, tak byla zavřená. Celý vrchol je v duchu vysílačů a různých napnutých drátů, kterýma můžete libovolně procházet, to se vám jen tak někde nepoštěstí, většinou jsou to oplocené objekty. Z vrcholu bylo nádherně vidět na celou Kerkyru a hlavně na albánské zasněžené vrcholky hor. Albánie je doslova co by kamenem dohodil.

Den bohužel končil, tak jsme vyrazili ještě přes obchod směr domů. Doplnili jsme vinné zásoby a karbanický večer byl v plném proudu.

Ráno jsme byli celkem nemile překvapeni, když jsme zjistili, že obchody jsou v neděli zavřené. Měli jsme v plánu nakoupit kvanta mořských plodů, mají tu v obchodech na ledu snad vše, na co pomyslíte, a udělat si večer gastro zážitek. No nakonec jsme byli rádi, že jsme na snídani sehnali chleba :).

Po snídani jsme si to hned namířili do turistické destinace Paleokastritsa – leží na západním pobřeží kousíček pod pevností Angelokastro. Prvně jsme navštívili klášter Panagia Theotokou s hezkými výhledy na širé moře, který leží na vrcholku výběžku a samotném konci Paleokastritsy. Počasí opět parádní, tak si to mamka v poloběhu namířila přímo do moře v doprovodu nevěřícně sledujících diváků, kteří stáli již delší dobu na pláži a odhodlávali se namočit. Po koupačce nás čekala návštěva místního akvária „Corfu Aquarium“ (7 EU/osoba). Ač jsme k takovýmto atrakcím většinou skeptičtí, byl to fajn zážitek. Prohlídka akvária je s průvodcem, který ke každému zvířeti sdělí zajímavosti, s některými zvířaty můžete přijít i do fyzického kontaktu. V první části jsou podmořská zvířata a druhá část plazi – prohlídka celkem tak na 30-40 min.

Nicméně čas oběda, tak jsme vyrazili s tím, že po cestě najdeme nějakou restauraci. Tento den jsme měli namířeno od Paleokastritsy na jih. Marťas našel na Tripadvisoru restauraci Ladokolla Traditional Grill House, která ležela doslova uprostřed ničeho. Když jsme dojeli na místo, ani jsme nevěřili z dálky, že by tam mohli vařit. Nicméně opak byl pravdou. Pan číšník nám sdělil, že pokud nemáme rezervaci tak bez šance. Nakonec nám prostřeli stůl na zahrádce a bužírování mohlo začít. Několik různých předkrmů na ochutnávání a zlatý hřeb odpoledne – přišla servírka a v rukách nesla dva pytle. Položila mezi nás pytle z pečícího papíru plné masa, klobás, hranolek.. zážitkový způsob servírování :). Rozhodně doporučujeme navštívit.

Po skvělém obědě jsme měli v hledáčku vyhlídku Kaizer’s Throne. Hezké výhledy na velkou část ostrova a přímo po cestě na jižní pláže, kam jsme mířili. V sezóně si myslím, že není šance vyjet autem až nahoru.

Zlatým hřebem neděle byla pláž Issos v jižní části ostrova. Upřímně jsme byli rádi, že jsme se tam vůbec dostali, protože nám už pár desítek kilometrů absolutně ležela ručička s benzínem a všechny benzinky po cestě zavřené. No ale ocitli jsme se na prázdné nádherné dlouhé písčité pláži. Jedna písčitá duna převyšovala druhou. Ač celkem foukalo, tak nám to nedalo a i tady jsme okusili místní vlny. Opravdu pěkná pláž ideální na dlouhé plážové procházky podél pobřeží - bez bot :).

Nastal čas vydat se zpět do Kerkyry a postavit se tak nedostatku benzínu čelem :). Po debatě jak vlastně auto dá najevo, že došel benzín, jsme potkali zavřenou benzínku, ale nedalo nám to a i tak jsme na ni zajeli. Štěstí bylo na naši straně a byl tam terminál pro samoobsluhu. Úspěšně jsme dojeli domů a po cestě dokonce i našli otevřený obchod s mořskýma plodama, takže nakonec vyšlo vše, jak bylo původně v plánu.

Byl před námi poslední den, kdy v odpoledních hodinách jsme již odlétali směr Krakow. Jediné na kdy jim vyšla předpověď počasí, bylo Velikonoční pondělí. Po trojnásobném ranním napadení mrskačkou jsme za drobného mrholení vyrazili vstříc dalšímu super zážitku. Korfské letiště je specifické tím, že se můžete dostat do bezprostřední blízkosti přistávací ranveje. Mrkněte ale dopředu, kdy letadla přilétají*, abyste tam nevystáli ďůlek :). Na začátku ranveje je také proslulý klášter Vlacherna, který je ideální navštívit při čekání na letadlo. Někteří sledují přílet letadel z Café Royal – hned nad klášterem. My zvolili variantu hráze, kde vám letadlo doslova přeletí nad hlavou.

Měli jsme pár hodin do odletu, tak za stálého mrholení jsme se přesunuli do centra, kde je teda oříšek zaparkovat i mimo sezónu a o dopravním kolapsu ani nebudu psát. Po této zkušenosti bychom do centra autem už nejeli. No ale nakonec jsme zaparkovali a cílem byla stará pevnost Palaio Frourio, ležící na výběžku v samotném srdci Kerkyry. Mimo sezónu opět vstup zdarma, paráda. Je to opravdu velký komplex, který by za pěkného počasí stál určitě za detailnější prozkoumání. Na závěr jsme ještě pokoupili nějaké suvenýry a hlavně místní specialitku kandovaný kumquat. To byl také nejvíce komolený výraz, možná hned po Kerkyře :), tohoto výletu – za mě je to prostě kuvajt :D.

Korfu nás mile překvapilo pestrostí pobřeží. Každé pobřeží má jiný charakter. Sever jsou hlíno-písčité útesy, západ zase vysoké skalnaté srázy, na jihu písečné duny a východní pobřeží lemuje silnička s jednou vesničkou za druhou vybízející k sednutí na kolo. No prostě od všeho něco a určitě bych se nenechala odradit počasím, je to jih a tam se to mění z hodiny na hodinu:).

V závěru největší výhodou byl zvolený termín – mimo sezónu. Ceny nejsou ještě přemrštěné – ubytování/auto. Na hodně místech se vůbec mimo sezónu neplatí vstupy. Na spousta míst bychom se také v sezóně ani nedostali nebo bychom je nemohli ani všechna stihnout, protože auto bychom museli nechat tak 10x dál, abychom vůbec zaparkovali. No a o množství lidí ani nemluvit, to byla velká paráda, že jsme byli na hodně místech téměř sami :).

* https://www.cfu-airport.gr/en/flight-list#flightsandmore/type=arrival/page=1/time=2022-04-22%2015%3A28%3A10

Fotogalerie ke článku