Se splitem na nejvyšší vrchol Balkánu

Bulharsko: Musala 2925 m n.m.

Vše začíná ve skiareálu Borovets (1350 m n.m.) kousek nad Samokovem. Je potřeba vyrazit zavčas, jelikož před gondolou se tvoří dlouhé fronty ještě před jejím otevřením (8:30). Koupili jsme si jednosměrný lístek za 25 BGN a vyrazili na track s jasným cílem, vystoupat na nejvyšší horu Bulharska a současně celého Balkánu – Musalu. Gondola má jednu mezistanici, ve které však nevystupujeme a pokračujeme až na samý konec lanovky (2350 m n.m.). Po výstupu pár nedočkavců již nasazuje pásy, avšak trošku předčasně, jelikož nás čeká ještě krátký, ale pěkný sjezd prvně po zelené a následovně modré sjezdovce, viz plánek.

V označeném bodě (2150 m n.m.) nasazujeme pásy a zahajujeme stoupání směr Musala hut. Začátek stoupání je po modré sjezdovce, ale po chvilce se z ní odpojujeme a vydáváme se do volného terénu. Stále mírným sklonem míjíme chatu Musala (2400 m n.m.) a dostáváme se před první prudší stoupání, které však není nijak závratně dlouhé – cca 200 výškových. Po jeho překonání nás ještě čeká asi půl hodinový stoupající traverz, kterým se dostáváme k pyramidové chatě Ledeno Ezero (2720 m n.m.), která je však z části zasypaná sněhem a tudíž tak zavřená. U chaty je ideální místo na předvýstupovou pauzu a doplnění cukrů, jelikož se nacházíme již pár set metrů od místa, kde je potřeba nasadit mačky.

Ještě se fotím s Jackem Nicholsnem a po pauze stoupáme asi 100 m, kde většina z nás nechává lyže, nasazuje mačky a vyráží na posledních 200 výškových na vrchol. Pár odvážlivců bere lyže na bágl s tím, že dolů se dostanou jedním ze žlabů vedoucích z vrcholu. Prudkým hřebenovitým výstupem podél ocelových lan se dostáváme až na samotnou střechu Balkánu (2925 m n.m.). Závěrečná mačková pasáž nám zabrala asi 30-40 min. Počasí vyšlo nádherně, takže nechybělo kochání se nádhernými výhledy. Po dostatečném množství fotek jsme zahájili sestup, abychom stihli od Ledeno Ezero hut sledovat a natáčet 4 statečné, kteří se pustili rovnou dolů tím, z mého pohledu, nejprudším žlabem ze samotného vrcholku.

Všichni jsme se ve zdraví dostali na úpatí a pouštíme se do sjezdu výstupové trasy. Sjezd, oproti výstupu, obohacujeme o jeden sympatický žlábek – trošku prudší, ale nic co by se nedalo sjet. Na konci žlabu je potřeba se pořádně rozjet, abyste dojeli nejlépe až na výstupovou trasu, která je po levé ruce. Sjíždíme až na sjezdovku - zelenou, po které pokračujeme až ke spodní stanici gondoly, kde parkujeme prkno a lyže přímo v hospodě a na stole přistává zasloužené točené pivo.

Celý track zabral od prvního nasazování pásů, až po přistání v hospodě cca 5,5 hod. Údaje, viz níže, jsou orientační, jelikož jsou z hodinek.

(5,5 hod; ↑ 983 m; ↓ 1807 m; 19,3 km)

P.S. Vhodné i pro splitboard :)

Fotogalerie ke článku