Via Ferrata delle Aquile

Parkování: 46°09'49.5"N 11°00'21.8"E; Obtížnost: E; Nástup: 15 min; Lezení: 3 hod ; Sestup: 2 hod

Jako další nás v oblasti Trentina zlákala Via Ferrata delle Aquile, která je popisována jako velmi různorodá, zábavná, ale zároveň technická.

Na ferratu jsme jeli od jezera Molveno, kde je parádní místo na spaní (46°06'31.9"N 10°56'31.6"E), v případě, že noci trávíte v autě. Pár kroků od auta máte jezero na koupačku, nad autem se vám tyčí monstrózní hory, pod kopečkem teče pitná voda a k tomu si u jezera můžete rozdělat oheň na jednom z již postavených ohnišť. Od jezera je to do Andala kousíček asi 10 min.

Auto necháte zaparkované v Andalu na parkovišti (46°09'49.5"N 11°00'21.8"E) přímo u kabinové lanovky. Nyní nastane čas na rozhodnutí. Musíte se dostat na vrchol Paganella, odkud je to 15 min na začátek ferraty. Varianta A je využít lanovku, která až na vrchol s jedním přestupem stojí 13 EUR/os. Varianta B obnáší přes 2 hodiny dlouhé stoupání po sjezdovce – nic moc, když nevíte jak moc náročná ferrata vás čeká :).

Takže my jsme zvolili variantu A, a za chvilku jsme byli na vrcholku. Z vrcholu Paganella je to na začátek ferraty zmiňovaných 15 min po pěšince. Během těchto 15 min je možné, že si vzpomenete, že jste zapomněli zaplatit parkování a snažíte se to napravit přes aplikaci EasyPark. Tato aplikace v této oblasti bohužel nefunguje, takže z 15 min je najednou 50 min a vám nezbývá nic jiného než doufat, že si toho nikdo nevšimne, protože v Itálii pokutu dostat nechcete :) Během nástupu máte krásný výhled na masiv, který budete za chvíli traverzovat.

Ferrata začíná klesáním, které pokračuje, dokud se nenapojíte na traverz. Po chvíli traverzování vás čeká první zajímavost - tunýlek ve skále. V podstatě velká část ferraty je traverzovitého charakteru s občasnými převisy. Co vám přidá na psychice je po celou dobu provázející nekončící sráz pod nohama. Přišly nám neuvěřitelné komentáře, že z ferraty je vidět Lago di Garda a opravdu tomu tak bylo. Výhledy byly opět fantastické. Je dobré zmínit, že tato ferrata se v podstatě nedá absolvovat bez používání lana a jste s ním v permanentním kontaktu, kromě lehkých úseků. Doporučuji s sebou tedy určitě přibalit rukavice, protože bez nich byste pravděpodobně trpěli.

Jakmile skončí traverz, čeká vás hravá část ferraty. Před vámi je první lanový most, po kterém následuje rozcestník. Zde se musíte rozhodnout, zda chcete vyzkoušet houpačku a za ní E pasáž vedoucí až na vrcholek skály, nikoli ještě na vrchol ferraty. Druhou variantou je tento úsek obejít obtížností C/D, která vede rovněž na vrcholek, kde se tyto dvě varianty potkávají. Nás zlákala houpačka. Hned po vzdušném mostu vylezete pár výškových metrů, odkud již dosáhnete na visící ocelové lano, na konci kterého je velká karabina – bohužel nefunkční. Na tuto atrakci je potřeba mít s sebou odsedku (nebo alespoň karabinu), kterou si cvaknete do nefunkční karabiny nebo přímo do oka na ocelovém laně. A teď začíná sranda. Musíte se odrážením o skálu rozhoupat tak, abyste se dostali k pokračování ferraty zhruba 5 m vzdálené. Poté následuje zmiňovaná E pasáž, na konci které vás čeká panoramatická lavička a odpočinek.

Z vrcholku skály, kterou jsme právě pokořili, se dalším mostkem dostáváme opět k masivu a jdeme na poslední část. Před závěrečným stoupáním máme opět na výběr, jestli zvolíme variantu C/D nebo pro nás zajímavější cestu s D/E úseky a se dvěma 360° žebříky. Žebříky byly opravdu zajímavé a celkem dlouhé, takže síly rychle docházely. Po žebříkách následovala ještě jedna těžší pasáž a byli jsme na vrcholu, kde nás vítal orel jako symbol celé ferraty.

Od konce ferraty je to cca 30 min na vrchol Paganella, kde je příjemná hospůdka a točené pivko. Jakmile jsme zpozorovali dno krýglu, zahájili jsme sestup po sjezdovce až k autu. Kdo by si to chtěl zkrátit, tak si může už na začátku koupit zpáteční ticket na lanovku.

Ferrata je celkem silově náročná. Hlavně nás v průběhu příjemně překvapilo pár, pro nás doposud ještě neviděných, zajímavostí jako 360° žebříky, houpačka, zajímavě udělané mosty, takže rozhodně stojí za návštěvu.

Auto na parkovišti stále bylo, bez botičky, bez pokuty za stěračem, takže teď už jen čekáme, jestli něco přijde domů :)

Fotogalerie ke článku