Chorvatsko jinak aneb pláže jsou pasé

Chtěli byste vidět moře a přilehlé ostrovy z ptačí perspektivy nebo se jen prostě vyhnout přeplněným plážím a zažít i něco jiného, pro Chorvatsko tak jak ho známe neobvyklého? Je čas navštívit jeden z méně navštěvovaných národních parků na území Chorvatska. Řeč je o kaňonu Paklenica.

Ideálním výchozím bodem je přímořské městečko Starigrad (50km od Zadaru) odkud vede asfaltová silnice až přímo ke vstupu do NP. Vstup se liší podle ročního období, ale přes léto je cena 60 HRK/40 HRK. Od vstupu do NP se můžete napojit na edukativní stezku vedoucí po pravé straně silnice. Edukativní stezka končí ve stejném místě jako silnice a zde začíná kaňon jako takový.

Okolní stěny jsou ověšené lezci na lanech, což místu dodává také určitou atmosféru. Než začneme stoupat strmějším chodníčkem, je možné navštívit podzemní městečko, které bylo otevřeno pár let zpátky. Jedná se o Titův bunkr, který sloužil v době studené války mezi Jugoslávií a Sovětským svazem jako muniční sklad a protiatomový úkryt. Po smrti Stalina 1953 byl bunkr zazděn a bylo tomu tak až do nedávna. Nyní si v podzemním městečku můžete zkusit uvázat různé lezecké uzly, zkusit si zalozit na umělé stěně, podívat se na film o lezení nebo si prohlídnout výstavu uměleckých fotografií ze všech národních parků Chorvatska.

Nicméně už je čas vyrazit směr první cíl dnešní etapy a to je Manita peć (krasová jeskyně). Stoupáme podél stejnojmenné řeky Paklenica po chodníčku z velkých již ochozených kamenů, které jsou pro Chorvatsko typické. Po pravé straně se tyčí mohutná skála Anića kuk (712 mnm) a když se poštěstí, potkáme i osla, který zásobuje chatu hluboko v kaňonu nebo koně pasoucí se na louce. Za nějaký ten kilometr potkáte pitnou vodu, která je zároveň poslední na dnešním výletě. Nedaleko za ní je levotočivá odbočka směr Manita peć a začíná celkem únavné stoupaní serpentinama na sluníčku, cca 45 min.

Manita peć je krápníková jeskyně, do které můžete jít na prohlídku pouze s místním průvodcem a vstupné je 30 HRK, ověřte si však předem otevírací dobu. Pokud plánujete jeskyni navštívit, tak si určitě vezměte něco na sebe, jelikož v jeskyni je celý rok teplota cca kolem 9-12°C a během 30 minutové prohlídky mikinu oceníte. Můžete si tam dát také studenou colu nebo pivko.

Pokračujeme na další cíl, což je Zoljin kuk (843 mnm). Čeká nás prudké stoupání celkem nekomfortním terénem, kde je potřeba sem tam i 4 opěrné body. Po překonání tohoto nekonečného stoupání se dostaneme do skalního komínu, kterým musíme za pomocí řetězů vyšplhat nahoru a poté už jsme jen kousíček od vrcholu. Z vrcholku jsou nádherné výhledy na moře, ostrov Pag a na ostatní sousední skalnaté kopce. Je vidět také Vidakov kuk (831 mnm), což je další cíl.

Abyste slezli ze Zoljina kuku, tak je potřeba překonat prudší skalní lezení, kde je však k dispozici opět řetěz na přidržování. Poté už jdete pohodovou cestičkou, ale je potřeba stále sledovat značky, protože není obtížné se zapovídat a sejít z cesty. Jakmile dorazíte pod Vidakov kuk, tak pro ty co už toho mají dost, mohou počkat na rozcestí, protože na vrcholek se jde tam i zpět stejnou cestou a je možné ho tedy vynechat.

Odtud už půjdete až k moři jenom z kopce, ale věřte, že to není žádná výhra. Téměř celou dobu vidíte moře, ale vůbec se nepřibližujete. Klesáte směrem k osadě Tomići, kde však nečekejte, že si dáte pivko a zmrzku. Je to bývala osada, dneska tam již nikdo nežije a jsou tam na půl zřícené domy. Pokračujete v klesání až na pohřebiště Mirila, které je přímo nad Starigradem. Mirila je starobylé pohřebiště duší lidí, kteří zahynuli v horách. Toto místo může mít pro někoho magickou atmosféru. Pokud si myslíte, že už jste kousek, tak za mě teď teprve začíná to nejhorší klesání, které je nekonečné.

Ve Starigradu vyjdete hned u moře, takže plavky s sebou, ať tam můžete hned skočit :)

Za mě je to celkem náročný trek, kde není až takovým problémem terén, ale většinu dne jste na přímém slunci, které je opravdu únavné. Závěrečné nekončící klesání vám už moc na psychice nepřidá. Je potřeba hodně vody a hlavně něco na hlavu. Nicméně co se týče výhledů, tak jsou k vidění famózní panoramata a určitě to stojí za to, jen to není pro každého.

(8 hod, ↑ 1000 m, ↓ 1000 m, 17 km)

Fotogalerie ke článku